Dnes garáž, zítra obytný dům. Parkhaus Wendlingen a jeho cesta k totální adaptabilitě

  • 26.1.2026
  • Matěj Beránek, Petr Kohout

O tom, že i parkovací dům může být manifestem udržitelného stavebnictví budoucnosti, svědčí unikátní projekt v jihoněmeckém městečku Wendlingen. Ateliér Herrmann+Bosch Architekten tady postavil pětipodlažní dřevostavbu, jejíž konstrukce umožňuje pozdější přestavbu na bydlení nebo kanceláře.

Na území bývalého průmyslového areálu šestnáctitisícového města Wendlingen am Neckar postupně vzniká nová čtvrť  OTTO-Quartier, která má ambici stát se vzorovým příkladem smíšeného využití bydlení a práce v postindustriální éře. Vstupní bránou do této čtvrti se přitom překvapivě stal parkovací dům – typologie, která je v rámci udržitelného městského rozvoje považována více za nutné zlo než jako příslib  udržitelné budoucnosti.

Parkovací dům byl tady však pojat inovativním způsobem, který daleko přesahuje utilitární funkci podobných staveb. Projekt Holzparkhaus Wendlingen od ateliéru Herrmann+Bosch Architekten není jen místem pro dočasné odstavení automobilu, nýbrž stavebním i technologickým manifestem a materiálovou bankou budoucnosti. Důraz na invenci je dán také tím, že stavba patří mezi vlajkové projekty stavební výstavy IBA’27.

Konstrukční řešení

Výjimečnost projektu Holzparkhaus Wendlingen spočívá především v jeho konstrukčním řešení. Zatímco standardem je u takových staveb železobeton, zde dominuje dřevo. To je využito v podobě prefabrikovaného lepeného systému, kde sloupy a průvlaky tvoří lepené lamelové dřevo (BHS) zajišťující potřebnou nosnost, zatímco stropy jsou tvořeny panely z křížem lepeného dřeva (CLT). Beton byl z důvodů statiky a požární bezpečnosti použit pouze na nezbytných místech: pro dvě ztužující komunikační jádra a centrální nájezdovou rampu.

Zásadním provozním benefitem je pak absence sloupů v parkovacích pruzích. Dřevěné průvlaky mají rozpon až 16 metrů, čímž zcela uvolňují manipulační prostor pro řidiče. Zásadní výzvou však byla ochrana dřevěné konstrukce stropů před namáháním vodou a solemi, což je řešeno aplikací trvanlivé vrstvy litého asfaltu.

Cirkularita s ohledem na město

Klíčovým aspektem projektu je jeho udržitelná vize a reálná aplikace zásad cirkularity. Pro stavbu bylo využito přibližně 2 400 metrů krychlových certifikovaného dřeva, což má zásadní vliv na výpočet uhlíkové stopy, jelikož samotná konstrukce v sobě váže téměř 2 000 tun CO₂. S ohledem na cirkularitu se pak autoři vyhnuli použití jakýchkoliv kompozitních materiálů a téměř veškeré spoje jsou provedeny mechanicky bez lepení. Tím je zaručena jednoduchá demontáž a opětovné použití všech materiálů.

Organický tvar budovy reaguje na omezené možnosti parcely sevřené mezi železnicí a rušnou komunikací. Poloha stavby strategicky odpovídá funkci terminálu P+R, který ulevuje přetíženému centru města tím, že motivuje řidiče k přestupu na železnici. Jeho kapacita je 349 automobilů a zázemí pro 150 kol.

Vnější plášť je proveden s ohledem na nejbližší okolí, kdy severní fasádu směrem k obytné zástavbě tvoří profilové průsvitné zasklení, jež funguje jako protihluková bariéra. Naopak jižní fasáda je zcela otevřena a porostlá zelení. Toto otevření je zásadní pro řešení požární bezpečnosti, které se díky tomuto příčnému provětrání může obejít bez nákladné instalace vzduchotechniky a sprinklerového systému.

Za řešením vegetační fasády a střechy pak stojí studio Planstatt Senner, které budovu pojalo v tomto ohledu pojalo na základě konceptu houbovitého města – především co se týče efektivního nakládání s dešťovou vodou v případě přívalových srážek. Střchy a vegetace zajišťují, aby se voda pomalu odváděla, vsakovala a pozitivně ovlivňovala také mikroklima okolí.

Vize přestavby

Autoři otázku budoucí proměny městské mobility neřešili pouze znovuvyužitím materiálů, ale především možností kompletní adaptability budovy jako celku. Projekt byl od svého počátku konstruován s parametry pro obytné či administrativní budovy. Místo standardních výšek užívaných u parkovacích domů má stavba podlažní světlou výšku 2,35 metru, přičemž mezi průvlaky je to až 3,40 metru, což splňuje tamní normy pro pobytové místnosti. Centrální betonová rampa je zároveň konstrukčně zcela nezávislá a v případě konverze ji lze vyjmout a vzniklý prostor proměnit v atrium nového domu.

Projekt ve Wendlingenu tak nastavuje nový standard pro řešení veřejných staveb, kdy udržitelnost nestojí pouze na použitých materiálech, ale její principy jsou vetkány do samotného designu a vize budoucího života a fungování budov. V určitém smyslu je odpovědí architektů na řešení klimatické krize ochota co nejvíce usnadnit cestu k adaptaci a celkové přeměně vlastního díla, jehož koncept mění náš dnešní pohled na parametry architektury.

    Kontakt

    Svěřte nám váš projekt