Studio Perspektiv má za sebou řadu úspěšných projektů. Od oceněného BudexHUB přes revitalizaci Sofijského náměstí až po školní budovy či obří sportoviště. Které vás baví nejvíce?
Jsou to typologie, které mají bezprostřední dopad na prostředí, kde lidé denně tráví nejvíc času. Mám tím na mysli školy, bytové domy nebo administrativní budovy. Baví mne, že z pohledu architektury a projekce jsme schopni taková prostředí nejen správně vyřešit, ale ovlivnit i kvalitu pobytu a to, jak se v nich cítíte.
Kolik lidí na jednom takovém projektu u vás pracuje?
Liší se to podle velikosti projektů a stupně, ve kterém se pohybujeme. Aktuálně je nás ve studiu přes 90 architektů a projektantů a využíváme vzájemných synergií mezi odděleními. Z projekční části konzultujeme architektům projekty již ve fázi studie a společně definujeme základní technologické principy a jejich proveditelnost. Po odsouhlasené studii navazují stupně dokumentace pro povolení záměru a pro provádění stavby. V těchto stupních se větším projektům nad 8 tisíc m2 , na které se ve studiu zpravidla zaměřujeme, může věnovat až třicetičlenný tým složený nejen z našich interních lidí, ale i externích specialistů, jako jsou statik, požárník, elektrikář, topenář, vzduchotechnik a další.
Postupně jste vedle týmu architektů vybudovali i vlastní projekci. Proč nepracujete raději s externími projektanty?
Je to evidentní. Mít vlastní projektanty je konkurenční výhoda oproti ateliérům, které je nemají. Většině klientů vyhovuje dostat od jednoho subjektu vše. Rozdělovat projektovou dokumentaci mezi více firem je z pohledu investora velmi složitý proces. Náš projekční tým vznikl právě proto, že chceme klientům nabízet kompletní portfolio služeb od studie až po kolaudaci. Dalším důvodem je, že jsme díky tomu schopni si efektivněji uhlídat kvalitu a konzistenci projektu.
Tým ale chcete dál posilovat. O které profese?
Primárně chceme rozšířit náš tým o zkušené projektanty. Potřebujeme nejen pokrýt vlastní zakázky, ale chceme rozšířit portfolio nabízených služeb i na projekty, u kterých neděláme vlastní architektonický návrh, ale jsme schopni zpracovat navazující stupně projektové dokumentace. Orientujeme se také na spolupráci se zahraničními architekty, kteří hledají lokální partnery a potřebují pomoc v českém stavebním prostředí. Cílem je mít v projekčním týmu zhruba třicet lidí. Výhledově zvažujeme, že tým doplníme o další profesní specialisty, abychom nebyli plně odkázáni na externí subdodavatele.
Váš BudexHUB loni získal řadu ocenění včetně třetího místa v soutěži Estate Awards. Jakou roli v projektu sehrála kombinace architektonického návrhu a projekce pod jednou střechou?
U BudexHUB byla integrace architektonického návrhu a projekce pod jednou střechou klíčová, protože jde o čtyřpodlažní administrativní dřevostavbu s hybridní konstrukcí, kde se masivní dřevěné panely napojují na železobetonové jádro, a to vyžaduje řešit techniku už od prvních skic, ne až v dalším stupni projektové dokumentace. Architektonicky jsme chtěli, aby byla dřevěná nosná konstrukce v hlavních plochách pohledová a tvořila identitu budovy hned od vstupu, což okamžitě zvyšuje nároky na požární odolnost, akustiku, detaily napojení i kvalitu provedení. Největší projekční výzvou byla koordinace prostupů v dřevěných konstrukcích s trasami vnitřních rozvodů, kde si nemůžete dovolit improvizaci na stavbě – všechno musí být přesně navrženo a sladěno dopředu. Díky koordinaci v systému BIM a tomu, že architekt i projektant měli společný jazyk, jsme dokázali udržet architektonickou čistotu i technickou funkčnost bez bolestivých kompromisů, které jsou u podobných staveb časté.
Na projektování v digitálním systému BIM si zakládáte. V čem je jeho hlavní výhoda?
BIM (Building Information Modeling) je fenoménem dnešní doby, ale často se setkávám s tím, že ho lidé chápou jinak, než to ve skutečnosti je. Důležité je rozlišovat mezi BIM a 3D modelem budovy. Stručně řečeno BIM představuje proces. Je to způsob řízení celého projektu od začátku až do konce. Proces, díky kterému jsme schopni projekt navrhnout, stavbu zrealizovat a může mít využití i při následném facility managementu. Vše se odehrává v digitálním prostředí CDE (Common Data Environment), na jednom místě, do kterého mají přístup všechny zainteresované strany. Probíhá zde komunikace, připomínkování dokumentace, vedení zápisů z kontrolních dnů a je zde uložený i zmíněný 3D model, který tvoří jakési jádro celého prostředí.
Kolik taková digitalizace stojí a jaké úspory investorovi přinese?
Zvýšení nákladů projekčních prací je zhruba o jedno procento z investičních nákladů. Finální úspora ale může být kolem tří až čtyř procent z investičních nákladů, a když od toho odečtu procento, které mě stál proces BIM, mohu mít i tři procenta čisté úspory.
Dá se díky použití BIM stavět rychleji?
BIM funguje jako pojištění proti chaosu, když jej nepoužíváte, je to cesta k tomu, aby chaos nastal. Projektová dokumentace obsahuje stovky až tisíce podkladů. Pracuje s nimi investor, technický dozor, projektant, generální dodavatel stavby a ve chvíli, kdy dokumenty nejsou centralizované, je snadné, aby někdo pracoval dva dny s neaktuální dokumentací, pak na to přišel a začal znova. BIM tedy primárně vnímáme jako jedno místo pravdy, které omezuje plýtvání časem. Práce v BIM ale není rychlejší. Je kvalitnější, protože ušetřený čas věnujeme tomu, aby projektová dokumentace byla lepší, podrobnější a více kontrolovaná. Tím, že se pohybuji ve 3D prostředí, kde mám vyprojektované všechny části stavby, jsem schopný detekovat i kolize mezi profesemi.
Kde se to může projevit?
Typické to je třeba u vzduchotechniky a kanalizace. Snadno odhalíte, že kanalizační potrubí je navrženo tak, že prochází skrz potrubí vzduchotechniky, což je pochopitelně nesmysl. V modelu se to dá koordinovat už během projektování včetně navazujících prostupů skrze železobetonové konstrukce. Každý dodatečný jádrový vrt totiž stojí několik tisíc a na velké stavbě jich mohou být stovky, takže se bavíme o zbytečných nákladech za miliony korun. Právě na to investoři nejvíce slyší, když jim díky BIM ušetříme vysoké náklady za vícepráce.
Od ledna 2027 bude BIM v Česku povinný u všech veřejných zakázek od 135 milionů korun. Je na to český trh připravený?
Developerský trh je připravený poměrně dobře. Obavu mám ale ze státního sektoru, protože digitalizace stavebnictví ukazuje, že ne vše je podchycené tak, aby přechod nebyl bolestivý. Důležitá je i celooborová osvěta a edukace všech zapojených složek. S tím jsou spojené i nemalé náklady. BIM není levná záležitost, licence na software stojí poměrně dost peněz a stejně tak výkonný hardware, protože běžné počítače na efektivní práci s ním nestačí. Bude to zásadní krok a myslím si, že digitalizace stavebního úřadu, která teď proběhla, se tomu ani zdaleka nevyrovná. Bude to významné přenastavení všeho, co dosud bylo.
Zabýváte se také low-tech architekturou. Dá se dnes ještě postavit projekt, aniž by byl napěchovaný nejrůznějšími složitými technologiemi?
Technologie má objekt pouze doplňovat a zlepšovat, a ne být všude kolem nás. V rámci stejné typologie jsme teď na základě přání různých investorů zpracovali projekty konvenčně s technologiemi a dle principů low-tech. Jen na technologiích jsme u low- -tech řešení uspořili 50 procent investičních nákladů. A to se nebavíme o provozních nákladech, kdy se technologie musí každoročně servisovat. Často si můžeme pomoci přirozeným fungováním objektu. Sledujeme světové strany a objekt efektivně orientujeme ke slunci. Pokud můžeme, pracujeme raději s přirozeným větráním než s nuceným, přirozeným osvětlením než umělým a podobně. Ne vždy je nutné vymýšlet technologii na každou věc, když si můžeme pomoci tím, jak funguje příroda.
V BudexHubu jste nenainstalovali požární sprinklery. Tam asi příroda moc nepomohla.
Vždy je třeba se nad celým konceptem objektu důkladně zamyslet, a to už od začátku. Pokud máme od požárního technika informaci, že existuje varianta, kdy sprinklery v budově být nemusí, rozhodně nás tato cesta zajímá. Pohybujeme se ale stále v rozmezí legislativy a požárních bezpečnostních předpisů. Musíme například instalovat EPS (elektrickou požární signalizaci), správně rozdělit objekt na požární úseky a dodržovat požární odolnost jednotlivých konstrukcí. A teprve v kombinaci těchto parametrů může být objekt na konci bez sprinklerového hasicího zařízení.
Otevíráte se jako projekční partner i pro konkurenční architektonická studia, která vlastní projekci nemají. To je na českém trhu docela neobvyklý model. Je o takovou spolupráci zájem?
Samozřejmě, architektonická studia oceňují, že naši projektanti jsou tzv. odchováni architekturou, takže umí vstoupit do projektů v jakékoliv jeho fázi. Nejčastěji, když jiné architektonické studio vytvoří studii a my spolu s nimi pokračujeme dále. Zpracováváme pro ně dokumentace pro povolení záměru, pro provádění stavby a další navazující výkony. Nabízíme to nejen místním, ale i zahraničním architektonickým studiím, která teprve vstupují na český trh. Pokud zde vyhrají soutěž, jsme pro ně ideální partner, protože známe české stavební prostředí a umíme jim dát lokální podporu.
Na kterých projektech nyní pracujete?
Aktuálně dokončujeme dvě prováděcí dokumentace. První je univerzitní kampus v Olomouci, kde jsme v poslední fázi před dokončením. Půjde o moderní ubytování pro studenty, kde klademe velký důraz na komunitní prostory, jako jsou společné kuchyně, prádelny, fitness, kinosál či herna. Druhým projektem, na který dokončujeme prováděcí dokumentaci, je Cambridge International School v Bratislavě v areálu Patronka. To je lokalita s pohnutou minulostí, kde se dříve vyráběly patrony, pak místo sloužilo jako shromaždiště Židů odjíždějících do koncentračního tábora. Nyní tam konečně vznikne něco pozitivního a tím bude právě nová škola. Dále spouštíme projektové práce na apartmánovém hotelu v Harrachově nebo kombinované dřevostavbě základní školy v Jílovém u Prahy.
BIM primárně vnímáme jako jedno místo pravdy, které omezuje plýtvání časem. Práce v BIM není rychlejší, ale kvalitnější, protože ušetřený čas věnujeme tomu, aby projektová dokumentace byla lepší, podrobnější a více kontrolovaná.
ZDENĚK VONDŘIČKA
Působí ve studiu Perspektiv jako Head of Engineering a vede projekční tým se zaměřením na technické řízení komplexních stavebních projektů. Opírá se o dlouhodobou zkušenost s řízením velkých projektů typu Modřanský cukrovar, Michelské pekárny či Prague Marina NOVA. Klade důraz na srozumitelnost řešení, předvídatelnost rizik a hladký průběh realizace. Za více než dvacet let v oboru se podílel na projektech o celkové ploše 160 000 m² a v souhrnné hodnotě investičních nákladů přes 15 miliard korun.
