Proč vznikl Perspektiv Research

Co vás vedlo k založení vlastního research labu?
S myšlenkou Research labu jsme si pohrávali delší dobu, máme rádi výzvy a chceme do projektů vnášet nové poznatky a technologie. V rámci přípravy naší čtyřpatrové administrativní dřevostavby jsme si uvědomili, že odborná veřejnost a architekti nejsou dostatečně informovaní o možnostech výstavby vícepodlažních dřevostaveb.

Ačkoliv máme mnoho inspirace ze zahraničí, reálně přetavené zkušenosti v praxi na českém trhu vídáme stále velmi málo. Tento projekt byl specifický v tom, že jsme si museli najít vlastní cestu k tomu, abychom projekt dovedli k realizaci. Chceme se podělit o získané zkušenosti a znalosti, abychom tu obdobných projektů vídali v blízké budoucnosti mnohem víc. Současně pracujeme na projektech ve veřejném prostoru, kde je skloňovaným tématem modrozelená infrastruktura. Bohužel se často setkáváme s nadužíváním tohoto výrazu jako buzzword, než aby šlo o reálné využití jeho principů ve skutečnosti. Důvodů je více, jde o nedostatečnou znalost problematiky, ekonomické nároky, legislativu nebo nedůvěra klienta v dané možnosti.

Inspirovali jste se u nějakých studií?

V rámci českého prostředí nám chyběla podobná platforma, která má u velkých zahraničních ateliéru tradici. Myšlenka založení Perspektiv Research labu se formovala delší dobu. Hybnou silou se stala realizace naší vícepodlažní dřevostavby, při jejíž výstavbě jsme se setkali s částečnou nedůvěrou i z řad odborné veřejnosti. Věděli jsme, že inspirace sousední rakouské cesty k dřevostavbách v českých podmínkách stačit nebude. Musíme totiž brát v  potaz odlišné legislativní normy, které platí v jiných zemích. Líbí se nám, jak prakticky k vlastnímu research labu přistupují seveřané Henning Larsen nebo White Arkitekter

Jaké jsou vaše cíle? Co si od Perspektiv Research labu slibujete?

V  rámci architektury jsme svědky posunu v  přístupu k přírodnímu prostředí. Věříme, že architektura, která v  následujících letech vznikne, bude vítězit v poměru kvalita nad kvantitou. Musíme stavět lépe, abychom zajistili, že budovy a prostory, které vznikají budou potřebné, oblíbené a využívané i pro další generace. To se odvíjí i od materiálů, technologií a prvků, které používáme. Chceme se podělit o získané zkušenosti s odbornou a širokou veřejností. Cílem je vytvořit průvodce/manuál k dané problematice formou case studies a sítě odborníků.

Je pro vás výzkum v architektuře důležitý? Co může přinést?

Research vnímáme jako palivo pro inovaci a růst v architektonické praxi. V naší práci je vzdělávání a získávání nových informací nezbytnou součástí. Výzkum ze zahraničí je vítaným zdrojem informací, avšak ne vždy se dá aplikovat v lokálních podmínkách. V  rámci naší praxe, která se za poslední 3 roky značně rozrostla a diverzifikovala máme nyní vhodné podmínky a zdroje k  získávání nových poznatků, které chceme využít ve prospěch architektonické komunity.
Čemu a jak se bude lab věnovat?
Prvním tématem, kterému se aktuálně věnujeme jsou vícepodlažní dřevostavby. Do budoucna ale počítáme se zpracováním témat modro-zelené infrastruktury nebo energetiky. Výstupy budeme pravidelně publikovat na našem webu. Finálním završením zkoumaného tématu by měla být ucelená publikace a konference pro odbornou veřejnost.

Proč jako první dřevostavby a jaká další témata budou následovat?

V České republice aktuálně platí norma s výškovým limitem čtyř pater. V Česku máme platné limity pro dřevěné konstrukce 12 m požární výšky a další omezení. I přesto se však takových budov staví minimum. Brání tomu nejrůznější faktory – zvlášť jde o nepřehledný systém norem a obavy investorů. Nemusíme hned stavět dřevěné mrakodrapy. Měli bychom se ale snažit o větší osvětu s možnostmi výstavby vícepodlažních dřevostaveb, která nakonec není tak komplikovaná.

Kdo se do činnosti Perspektiv Research zapojí?

Do projektu jsme zapojili Matěje Beránka, šéfredaktora earch.cz a novináře, který se věnuje architektonickým tématům. Matěj z  pozice publicisty provází rešerši a vede rozhovory s  předními specialisty  z oboru dřevostavitelství. Další osobou je Martin Sobota, zakladatel holandského ateliéru Cityförster. Martin se specializuje na architekturu a urbanismus se socioekonomickým dopadem. V nedávné době vedl dva výzkumné projekty pro nizozemskou vládu: Carbon-Based Design a Steps to Zero. Další přizvaní odborníci jsou z  Univerzitního centra energeticky efektivních budov na ČVUT nebo Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského.

Počítáte s veřejnými výstupy? Jakými?

Chceme, by výstupy byly volně dostupné pro všechny. Plánujeme je proto pravidelně publikovat na našem webu. Zájemci se mohou přihlásit k odběru newsletteru, kde jim budeme nový obsah pravidelně zasílat. Projekt bychom chtěli završit konferencí pro odbornou veřejnost. Následně chceme o zkoumaném tématu vydat i ucelenou publikaci.