O projektu
Náš soutěžní návrh Krajského terminálu Liberec vnímá nádraží jako nový vstup do města i celého regionu. Liberec je město mezi kopci – obklopené Jizerskými horami, Lužickými horami, Krkonošemi i ikonickým Ještědem. Právě krajina, výhledy a blízkost hor se proto stávají jedním z hlavních motivů návrhu a díky zvedající se střeše umožňují výhledy na místní dominanty. Terminál není anonymním přestupním uzlem, ale místem, které cestujícím hned při příjezdu ukazuje, kde se nacházejí.
-
Klient
Správa železnic, Liberecký kraj, Statutární město Liberec
-
Rok
2025
-
Lokalita
Liberec
-
Vizualizace
Perspektiv, Ján Martin Púčik
-
Architecture
Ján Antal, Martin Křivánek, Dora Halamová, Jakub Longauer, Ondřej Sejkora
-
Planning
Barbora Kuciaková
Zobrazit vše
Otevřený terminál bez bariér
Nový terminál navrhujeme jako otevřený, přehledný a maximálně prostupný dům bez bariér. Do budovy lze vstoupit z několika směrů, všechny druhy dopravy jsou logicky uspořádány a komunikační prostory přirozeně propojují vlak, autobus, MHD, cyklistickou dopravu i parkování. Základním principem návrhu je jednoduchá orientace: cestující se nemá v nádraží ztrácet, ale intuitivně chápat, kudy pokračovat dál.
Současně chceme navázat na historickou roli nádraží jako městského domu. Nejen čekárny, ale také restaurace, kavárny, služby, kulturní a komunitní prostory nebo pronajímatelné plochy mohou z terminálu vytvořit živé místo, kam se lidé vracejí i tehdy, když zrovna nikam necestují. Nádraží se tak stává součástí městské kultury a důležitým bodem každodenního života Liberce.
Od nádraží k nové městské struktuře
Koncepčně dělíme celé území na tři části: identitu, adaptabilitu a kvalitu. První část tvoří samotný dopravní terminál s historickou budovou nádraží, novou dostavbou, kolejištěm a autobusovými nástupišti. Pracujeme zde s původní stopou místa – s historickými sloupy, dlažbou i motivem dřevěných konstrukcí, které odkazují na lidovou architekturu podhorského regionu. Nová část terminálu proto historické budově nekonkuruje, ale doplňuje ji a rozvíjí její charakter pro současné potřeby.
Druhou částí je adaptační pásmo mezi železnicí a městem. Do tohoto území navrhujeme montovaný ocelový parkovací dům s kapacitou 565 stání. Jeho konstrukční systém je založen na modulární geometrii, díky které může být v budoucnu upraven, rozšířen, demontován nebo přestavěn na jiné využití. Parkovací dům zároveň funguje jako akustická bariéra mezi železnicí a městem a díky aktivnímu parteru pomáhá kultivovat Žitavskou ulici.
Třetí část tvoří nové městské bydlení, polyfunkční domy a park v území původního autobusového nádraží. Návrh zde přináší kvalitní městskou strukturu v přímé návaznosti na dopravní uzel. Rezidenční bloky jsou umístěny v zeleni, doplněny polosoukromými vnitrobloky a propojeny pěšími ulicemi s novým městským parkem. Ten nabízí prostor pro sport, hru, relaxaci i komunitní aktivity a stává se zeleným zázemím nové čtvrti.
Konstrukce, která navazuje na paměť místa
Architektura terminálu pracuje s jednoduchou a čitelnou konstrukční logikou. Nová přístavba navazuje na typologii historických nádražních čekáren – odolné ocelové sloupy doplňuje subtilní dřevěná střecha s přiznanými lepenými nosníky. Dřevěný podhled se stává výrazným prvkem interiéru i zastřešení nástupišť a vytváří jednotnou identitu celého komplexu. Přerušení střech mezi nástupišti zároveň otevírá výhledy na okolní kopce a přírodní dominanty.
Důležitou součástí návrhu je také práce s původními litinovými sloupy historického zastřešení nástupišť. Ty nově využíváme jako nosiče informačního systému a integrovaného osvětlení. Vzniká tak specifický prvek libereckého terminálu – lampa, která propojuje historii původního nádraží s funkčními potřebami současné dopravní infrastruktury.
Veřejný prostor jako první kontakt s městem
Veřejný prostor kolem terminálu navrhujeme jako bezpečný, přehledný a velkorysý pro pěší. Z prostoru přednádraží je vymístěna individuální automobilová doprava, jednotlivé druhy dopravy jsou odděleny tak, aby se vzájemně neomezovaly, a chodci získávají jasnou prioritu. Nové náměstí mezi terminálem a parkovacím domem doplňuje vodní prvek pro zlepšení mikroklimatu a socha Dívky s holubicí je přesunuta před hlavní vstup, kde posiluje charakter pěší zóny.
Krajský terminál Liberec tak není pouze dopravním řešením. Je to návrh nové městské čtvrti, která propojuje infrastrukturu, bydlení, služby, veřejný prostor a krajinu. Terminál se stává branou do města i regionu – místem přestupu, setkávání a prvního kontaktu s identitou Liberce.
