V rámci dat, která sbíráme z praxe během projektování v BIM, se úspora reálných nákladů pohybuje mezi 3 až 4,4 % na typickém 36měsíčním projektu. Klíčové je, že tyto úspory nevznikají „kouzlem technologie“, ale omezením chaosu, což v důsledku znamená méně chyb, méně neřízených změn, lepší koordinaci a rychlejší rozhodování.
Do těchto úspor se promítají zejména náklady spojené s vícepracemi kvůli kolizím (například bourání, jádrové vrtání, zbytečná demontáž zhotovených konstrukcí apod.), ale také soft náklady (např. ztráta času spojená s papírováním v kanceláři i na stavbě, s chaosem v komunikaci, hledáním změn v dokumentaci apod.), kde BIM pomáhá udržet projekt přehledný, efektivní, aktuální a dohledatelný, ale také transparentní.
„Z naší praxe víme, že v realizaci dokáže BIM a digitalizace měsíčně ušetřit v rámci desetičlenného týmu až 176 hodin, což se rovná jednomu zaměstnanci, který by se musel jinak věnovat administrativě a papírování v podobě vad a nedodělků, kontrolních zkušebních plánů, nebo zápisům z kontrolních dnů,” říká Zdeněk Vondřička, Head of Engineering.
Je zapotřebí si uvědomit, že BIM nejprve vyžaduje vstupní investice. Tato investice v projekční fázi se však promítá do kvality dokumentace, dat a sdílených informací v dalších etapách. Skutečný ekonomický i uživatelský přínos BIM se plně projeví v realizační a provozní fázi. Nicméně ve všech fázích projektu BIM zajišťuje výrazně vyšší kvalitu, lepší přehled a účinnou kontrolu nad projektem, dokumentací, procesy i komunikací. Metodika BIM vytváří jednotný a spolehlivý zdroj dat, který eliminuje ztrátu informací a zajišťuje jejich aktuálnost pro všechny účastníky projektu.
Případová studie využití technologie BIM: Bytový dům v Praze
Hrubá podlažní plocha (m²) 20.000
Investiční náklady (Kč/m2 HPP) 45.000,-
Investiční náklady celkem (Kč) 900 mil.
Zefektivnění při využití BIM 4% (běžně se uvádí 3-5%)
Očekávaná úspora investičních nákladů (Kč) 36 mil.
Náklady na zavedení BIM (1% z inv. nákladů) (Kč) 9 mil.
Očekávaná čistá úspora (Kč) 27 mil. (= 3% z inv. nákladů)
„BIM vnímáme v prvé řadě jako pojištění proti chaosu. Nejde o 3D model pro vizualizaci, ale o řízení projektu v jednom společném datovém prostředí: víme, která verze dokumentace je platná, kdo co schválil, kde vznikla změna a jaký má dopad na koordinaci i harmonogram. Ve chvíli, kdy je každé zpoždění drahé, se z BIM stává ekonomická disciplína,“ dodává Zdeněk Vondřička
„Jedno prostředí = jedna pravda“: proč BIM snižuje rizika
Perspektiv staví BIM přístup na digitálním řízení v rámci společného datového prostředí (CDE) – s verzováním, schvalováním a jasnou auditní stopou. Výsledkem je přehlednější průběh projektu, menší riziko práce s neaktuální dokumentací a lepší kontrola nad změnami.
Praktické dopady pro investora a realizační tým:
- Méně kolizí a víceprací: kolize se odhalují včas (ne až na stavbě) a změny jsou dohledatelné a řízené.
- Méně práce věnované administrativě, více času na projekt a stavbu
- Rychlejší rozhodování: připomínky, schvalování a odpovědnosti jsou jasně přiřazené, dohledatelné a transparentní.
- Lepší kontrola harmonogramu a cash-flow: menší pravděpodobnost posunu milníků, předání a návazné fakturace.
Veřejné zakázky: digitální připravenost bude konkurenční výhoda
Digitalizace stavebnictví se navíc posouvá z „nice-to-have“ do standardu. BIM se postupně stává požadavkem i ve veřejném sektoru. V nadlimitních státních zakázkách nad 135 mil. Kč bude BIM povinný již od 1. ledna 2027. Firmy, které budou připravené dřív, získají výhodu v rychlosti, kvalitě i schopnosti prokazovat data o projektu. V praxi to znamená nejen lepší zvládnutí samotné koordinace, ale i hladší procesy při předávání dokumentace, kontrolách a změnovém řízení.
