O projektu
Vítězný návrh Sofijského náměstí se zaměřuje na udržitelnou proměnu veřejného prostoru, který přirozeně propojuje městské prostředí s přírodou Modřanské rokle.
Cílem je vytvořit prostor, jenž využívá stávající zelený potenciál a nabízí kvalitní zázemí pro rekreaci, tvořivost i komunitní život. Koncept vychází z principů modrozelené infrastruktury a reaguje na potřeby místních obyvatel i návštěvníků.
Prostor je navržen tak, aby podporoval běžná denní zastavení – odpočinek pod stromy při čekání na autobus, místo pro dětskou hru nebo drobné umělecké instalace, které oživí atmosféru lokality. Díky své poloze a významu v rámci čtvrti bude prostor schopný hostit také výjimečné akce – venkovní výstavy, komunitní trhy či kulturní programy. Revitalizace tak přináší do Modřan nové srdce veřejného života a posiluje vztah mezi přírodou, uměním a komunitou.
-
Klient
Městská část Praha 12
-
Rok
2025
-
Lokalita
Praha, Sofijské náměstí
-
Velikost
9 000 m²
-
Autoři
Kristýna Stará
Barbora Kuciaková
Denisa Peterková
Lukáš Pitoňák -
Vizualizace
Ján Martin Púčik
-
Zobrazit vše
ŠIRŠÍ VZTAHY A SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ
Sofijské náměstí představuje významný zelený veřejný prostor v samém srdci Modřan – na rozhraní Tylovy a Čechovy čtvrti, Baby II a sídliště pod Lhoteckým potokem. Strategická poloha mezi obytnými celky a blízkost Modřanské rokle zvyšují jeho urbanistický potenciál. Území je dobře napojené na městskou infrastrukturu – v bezprostřední blízkosti se nachází autobusové i tramvajové zastávky, cyklistická síť a pěší propojení podchodem k rybníku Lipiny a dále přímo do Modřanské rokle. Významným přínosem je také návaznost na již zrekonstruovanou část náměstí a kvalitní občanská vybavenost v okolí.
V současnosti prostor funguje převážně jako tranzitní zóna. Mobiliář i zeleň jsou ve špatném stavu v důsledku dlouhodobé neúdržby, keřové porosty vytvářejí nepřehledná a nebezpečná zákoutí a prostor tak ztrácí svou přirozenou přívětivost. To vede i k jeho využívání sociálně vyloučenými skupinami. Dalším limitem, který nový návrh řeší, je velké množství inženýrských sítí s viditelnými ukončeními na povrchu. Naopak výhodou zůstává kvalitní stromový fond, který bude zachován, odborně ošetřen a doplněn o úpravy zlepšující průhlednost a bezpečnost celého prostoru.
Komu bude náměstí sloužit
Revitalizované Sofijské náměstí nabídne přívětivé prostředí pro každodenní život, od krátkých zastavení až po delší pobyt v zeleni. Prostor je navržen tak, aby vyhovoval návštěvníkům z blízkého i širšího okolí – lidem mířícím z autobusové zastávky na poštu, do obchodu nebo těm, kteří si jen zkracují cestu směrem na tramvaj. Rodiče s malými dětmi zde najdou nové hřiště pro nejmenší, zatímco starší děti získají prostor pro hru, sport i relaxaci. Místní obyvatelé si budou moci posedět v parkové části, vychutnat klid pod korunami stromů a užít si výhledy do krajiny. Prostor bude přívětivý i pro cyklisty, kteří zde najdou místo k odpočinku, doplnění vody nebo drobným opravám kola.
Jednotlivé zóny návrhu
Revitalizace Sofijského náměstí přináší několik navzájem propojených zón, které reagují na různé potřeby obyvatel i návštěvníků. Každá z nich nabízí jiný způsob, jak prostor využívat, prožívat a sdílet.
- Nástupní plocha u zastávky autobusu
- Reprezentativní předprostor pošty
- Napojení na stávající náměstí a místo pro vánoční stromek
- Multifunkční přírodní hřiště
- Odpočinek pod korunami stromů
- Křižovatka u podchodu a místo pro servis kola
Materiálová paleta
Materiálový koncept vychází z návaznosti na okolní prostředí a kontext území. Blízkost přírody se promítá do výběru přírodních materiálů. Dřevo se objevuje u mobiliáře, pergol či prvků dětského hřiště, zatímco dlažba je zvolena pro reprezentativní a frekventované části, jako je předprostor pošty, prodloužení náměstí či vstupní plocha do parku.
Rostlinný koncept
Navrhovaná výsadba vychází z přirozené vegetace dané lokality a navazuje na stávající stromy. Kombinuje domácí druhy dřevin, stálezelené (např. borovice) i opadavé (javor, bříza, okrasné jabloně), které proměňují charakter místa v průběhu roku a podporují biodiverzitu. Podél pěších tras a v předprostoru pošty se objevují trvalkové výsadby ze suchomilných rostlin, které nevyžadují zálivkový systém a jsou nenáročné na údržbu. Pod stromy jsou umístěny stínomilné půdopokryvné rostliny, zatímco hlavní část parku tvoří bylinný trávník – odolnější a s nižšími nároky na údržbu než klasický parkový.
Principy modrozelené infrastruktury
Klíčovým prvkem návrhu je udržitelné hospodaření s vodou a snaha o maximální vsakování v rámci řešeného území. Systém je navržen tak, aby kombinoval vegetační úpravy, polopropustné materiály a spádování povrchů směrem do zeleně.
U nově vysazovaných stromů je využit strukturální substrát, který zlepšuje retenci vody a zajišťuje jejich dlouhodobou vitalitu. Terénní modelace a vhodné spádování umožňují přirozené zavlažování zeleně, zatímco akumulační nádrže pod zpevněnými plochami zachycují dešťovou vodu, která se dále využívá pro závlahu travnatých a parkových částí.
