O projektu
Nová základní škola v Mstěticích je navržena tak, aby citlivě reagovala na budoucí strukturu lokality. Díky své nízkopodlažní podobě a členění na menší celky přirozeně zapadá do okolního kontextu a nenarušuje charakter místa. Škola tvoří kompaktní objekt otevřený směrem do veřejného prostoru i do školní zahrady. V nově vznikající lokalitě přebírá funkci centra vzdělávání, kultury a sportu, sloužícího nejen dětem, ale i široké veřejnosti.
Budova vychází z vnitřního funkčního uspořádání, rozčleněného na čtyři výukové klastery, tělocvičnu a centrální společný prostor. Čtyři výukové klastery nabízejí otevřený vzdělávací prostor, který překračuje tradiční model uzavřených tříd. Rozdrobení měřítka stavby se odráží nejen v její hmotě, ale i ve fasádním členění.
-
Rok
2025
-
Lokalita
Mstětice, Zeleneč
-
Architecture
Ján Antal
Natália Korpášová
Martin Křivánek
Petra Deáková
Samuel Maga -
Landscape
Barbora Kuciaková
-
-
Zobrazit vše
Měřítko a urbanismus: škola jako živý organismus
Areál vzniká v těsné blízkosti plánované obytné zástavby rodinných domů a významné spojovací komunikace. Základním urbanistickým principem je vytvořit školu, která svým měřítkem odpovídá okolí a je do území zasazena s respektem. Hmotová koncepce pracuje s nízkopodlažní atriovou budovou, která se díky členění a postupnému ustupování přirozeně „rozpadá“ do menších celků. Stavba se zároveň vyvíjí po svažitém terénu – postupně klesá a reaguje na krajinu bez zbytečných zásahů. Vnější výraz školy přímo vychází z její vnitřní struktury: čtyři výukové klastery, tělocvična a centrální společný prostor se promítají výškově i materiálově, takže škola působí čitelně a přívětivě.
Důležitým tématem návrhu je jasné vymezení školního areálu a veřejných prostor. Umístěním školy na pozemku vznikají dva odlišné světy: rušný a živý předprostor školy jako reprezentativní veřejný prostor a klidnější, zelená školní zahrada určená primárně dětem. Pozemek navazuje na uliční síť a plynule se transformuje v předprostor určený ke shromažďování žáků i obyvatel obce. Zároveň přirozeně propojuje nově vznikající sportovní park se zelenou retenční nádrží v blízkosti areálu.
Škola jako veřejné centrum: vzdělávání, kultura i sport
Předprostor školy je aktivován funkcemi, které podporují veřejný život v exteriéru i interiéru. Krytý hlavní vstup, družina, odborné učebny, aula, knihovna i tělocvična vytvářejí školu, která nežije jen dopoledne, ale může fungovat i jako komunitní centrum. Aktivní parter ovládá jak veřejný předprostor, tak školní zahradu. Rozšířením školních funkcí do zahrady dochází k přirozenému propojení objektu s krajinou – a krajinářské řešení se naopak propíjí až do interiéru.
Bezpečnost dětí je řešena přímo v urbanistickém návrhu. Předprostor navazuje na parkoviště K+R, takže příchod do školy je maximálně přehledný a bezpečný. Součástí předprostoru je také plocha umožňující vznik nové autobusové zastávky. Areál podporuje cyklistickou dopravu a počítá s uzamykatelnými prostory pro kola a koloběžky. Servisní obsluha školy je vedená z jižní strany, aby se minimalizovala automobilová doprava v bezprostřední blízkosti školy.
Dětská vesnice: prostor, který děti „vlastní“
Škola je koncipována jako malá dětská vesnice. Žáci mají vše na dosah, budova je přehledná, čitelná a vytváří jejich vlastní chráněný svět. Prostor podporuje samostatný pohyb, komunitní život i intimitu potřebnou pro učení, hru a odpočinek. Přízemí soustřeďuje funkce určené primárně dětem, ale v odpoledních hodinách se vybrané části mohou otevřít veřejnosti. První patro lze navíc snadno rozdělit na školní a veřejnou část – vznikají tak samostatně uzavíratelné klastery, které lze využívat nezávisle na provozu celé školy.
Klíčovým principem současné školy je prostor, který podporuje bezpečné, inspirativní a přívětivé vzdělávání. Škola je strukturována do čtyř výukových klastrů, které nabízejí otevřené vzdělávací prostředí překračující tradiční model uzavřených tříd. Každý klastr je složen ze čtyř tříd (dvě dvojtřídy podle věku), kabinetu pedagogů v přímé vazbě na děti a centrálního „náměstí“ – prostoru pro experimentování, samostatné učení i neformální setkávání. Výuka může plynule přecházet také ven: velkou výhodou je možnost otevření klastrů do zelených teras. Chodby nejsou jen komunikací. Fungují jako vzdělávací krajina – podporují sociální propojování, spolupráci a přirozené setkávání různých věkových skupin.
Kontinuální komunikační prostor je přerušován centrálním atriem se schodištěm a zeleným atriem, které přivádí přírodu do středu dispozice. Pohledy skrze atria vytvářejí silný prostorový zážitek a propojují vnitřní a venkovní svět školy.
Konstrukce a materiály: škola, která láká k doteku
Základním konstrukčním principem je racionální skelet z CLT panelů (křížem lepeného dřeva). V interiéru zůstávají dřevěné prvky pohledově přiznané – regulují vlhkost, vytvářejí příjemné vnitřní klima a posilují smyslovou kvalitu prostoru. Dřevo děti přirozeně vybízí k dotyku, sezení i práci. Budova se tak stává pedagogickým nástrojem – dílnou smyslů. Akustický komfort a požární odolnost zajišťují monolitické betonové stropy a úniková jádra, velkorozponové části tělocvičny jsou řešeny předpjatými dřevěnými nosníky.
Fasáda přiznává hlavní princip školy navenek: klastery jsou definované dřevěným obložením, společné prostory pohledovým betonem. Poměr prosklení je navržen tak, aby byl zajištěn dostatek denního světla (cca 60 % ve výukových jednotkách), ale zároveň nedocházelo k přehřívání díky exteriérovému stínění.
Modrozelená infrastruktura a energetická úspornost
Škola pracuje s dešťovou vodou jako se zdrojem. Zelené střechy a terasy zpomalují odtok, podporují odpařování a zlepšují mikroklima. Pod školním „náměstím“ jsou navrženy akumulační nádrže, které umožní využít dešťovou vodu pro závlahu nebo jako šedou vodu (například pro splachování).
V zahradě jsou navrženy suché poldry aktivované při přívalových deštích, které pomáhají zadržovat vodu v místě a zpomalit její odtok do krajiny.
Energeticky je budova navržena jako mimořádně úsporná: hlavním zdrojem tepla je kombinace tepelného čerpadla a zemních vrtů. Vytápění a chlazení zajišťují sálavé stropní panely, systém lze doplnit o rekuperaci. Větrání je řešeno jako hybridní – kombinace přirozeného větrání okny a podtlakového odvětrání sociálního zázemí, s řízením dle CO₂ čidel.
