Do studia Perspektiv přinášíš dvacetileté zkušenosti v oblasti interiérů. Na co se nejvíce těšíš?
Těším se na nové výzvy, projekty, klienty a hlavně, že budu moci využít své znalosti a přinést nové nápady a inovace. Každé studio má své specifické zaměření, v mé profesní kariéře se věnuji nejraději designu interiérů, proto možnost pracovat v Perspektivu a týmu, který se interiérům naplno věnuje, je pro mě velmi zajímavá.
V rámci studia architektury jsi působila i na Ecole d´Architecture v Nantes, proč je podle Tebe důležité, aby mladí architekti vycestovali do zahraničí a získávali vzdělání a zkušenosti tam?
Studium v zahraničí je obrovským přínosem jak kulturně, tak i profesně. Během studia architektury a designu v rámci školy musí studenti absolvovat stovky hodin povinné praxe, což znamená, že mají možnost pracovat v různých ateliérech. Možnost vyjet do zahraničí přináší pak odlišný přístup k vzdělávání a praxi, což je velmi obohacující. Mladí architekti získají nové perspektivy, setkají se s různými kulturami a sociálními aspekty, což je nezbytné pro jejich profesní růst a rozvoj.
Absolvovala jsi na ČVUT v Praze a od té doby jsi tu zůstala a celou tu dobu jsi spjatá s Karlínem. Historicky ses věnovala i Karlínskému spolku pro zábavu. Jaká je v něm Tvoje role a co děláte?
V Karlíně žiji již od roku 2000, takže jsem zažila jeho proměnu po povodních. Spontánně jsme s kamarádkou založily Karlínský spolek pro zábavu, abychom propojily starousedlíky s novými obyvateli. Naším cílem bylo obnovit tradiční zábavu, jako je Karlínský ples, a podpořit komunitní život, takové trochu sousedské večerní setkání na úrovni. Vinou covidu jsme si dali přestávku, ale budu ráda, když se tradice opět obnoví.
Původem jsi z Ostravy. Ovlivnila tě industriální krajina ve tvé tvorbě?
Člověka určitě formuje, kde vyrůstá, ale v oblasti architektury mě nejvíc ovlivnilo studium v Praze v ateliéru Jana Bočana. Ostrava a její industriální prostředí mi však otevřely oči k jiným způsobům využití prostoru a materiálů, což se odráží v mém přístupu k designu.
Nejslavnější ostravskou proměnou se stal projekt Josefa Pleskota v Dolní oblasti Vítkovic, kdy proměnil tehdejší nevyužitý brownfield v místo plné života. Jak se na projekt díváš?
Proměna Ostravy je skutečně fenomenální. Projekty Josefa Pleskota v Dolní oblasti Vítkovic přinesly místu nový život a kulturu. Stavby se vzájemně podporují a nekonkurují si, což vytváří harmonické prostředí. Gong (bývalý plynojem) je nádherný příklad zakomponování moderního designu do průmyslového prostoru, nedávno jsem tam byla na divadelním představení a je to opravdu úžasný prostor. Stejně tak zrcadlové plochy Světa techniky jen zvýrazňují bývalé vysoké pece oceláren, které tomu všemu tvoří opravdu netradiční kulisu. Jsem moc ráda, že dříve uzavřená oblast je atraktivním místem pro širokou veřejnost.
Jaká typologie interiérů Tě nejvíc baví – velké projekty typu nájemní bydlení, nebo kanceláře?
Mám ráda rozmanitost projektů. Dříve jsem se hodně věnovala rezidenčním projektům (jako jsou byty, vily, hotely), od covidu se však paradoxně více zaměřuji na kancelářské prostory. Práce ve Scott.Weber Workspace mi ukázala, jak dynamický a rozmanitý může design kanceláří být. Navrhování těchto prostor zahrnuje mnoho různých funkcí – od klasického pracovního místa, lounge, kavárny a bary po relaxační místnosti, společenské a dokonce fitness zóny. Tato různorodost mě opravdu baví, klienti (nové generace) jsou náročnější a náročnější, takže musíme držet krok, vlastně musíme být o krok napřed.
Jak interiérový design ovlivňuje celkovou pohodu a produktivitu lidí?
Interiérový design je komplexní disciplína, která zahrnuje mnoho prvků od zdravého pracovního prostředí (jako je ergonomie pracovního místa, kvalitní osvětlení a vzduch) až po sociální aspekty a estetiku. Kvalitní prostředí podporuje kreativitu a produktivitu tím, že poskytuje vhodné podmínky pro různé typy činností. Sociální zóny, jako jsou kuchyňky, bary, chill-out zóny a týmové zóny, podporují komunikaci a spolupráci. Na druhé straně jsou důležité i klidové zóny, focus roomy a phone boothy, které umožňují soustředěnou práci. Vizuální estetika a přítomnost umění také přispívají k duševní pohodě. Moderní design často zahrnuje biofilní prvky a možnosti pro fyzickou aktivitu. Veškerá tato rozmanitost a komfort prostoru pak utváří wellbeing.
Jak udržuješ rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?
Architektura je náročný obor, který nekončí s koncem pracovní doby. Celý život se vzdělávám a inspiruji. Hodně cestuji a snažím se věnovat čas dětem, ať už jde o kulturní aktivity nebo sport. Skloubit práci a rodinný život není vždy snadné, ale určitě se snažím najít rovnováhu a věnovat se oběma oblastem naplno.
Na který svůj projekt jsi nejvíce pyšná?
Určitě jich je hodně, ale pokud bych měla vyzdvihnout jeden, byl by to coworkingový interiér The Park na Chodově. Byla to týmová práce a byla jsem u projektu od jeho začátku až do konce a získali jsme za něj i ocenění Kanceláře roku.
Jaké nové trendy v interiérovém designu Tě momentálně inspirují?
Hodně mě inspiruje ESG a ekologický dopad u projektů. Dost se aktuálně řeší i biofilní design kanceláří a smart technologie. Některé firmy pak oceňují multifunkční a agilně přestavitelné prostory. Důležitý je pro mě osobně u kanceláří pak wellbeing, což zahrnuje nejen fyzické pohodlí, ale i sociální a estetické aspekty prostoru. Kromě míst podporujících socializaci mám v designu kanceláří ráda i použití moderního umění. U coworkingových prostor je výzvou vytvořit prostředí, které je univerzální, a přitom mimořádné pro různé uživatele, od IT startupů po advokáty.
