Švédsko postaví městskou čtvrť ze dřeva
Švédský developer Atrium Ljungberg představil dosud nejambicióznější projekt svého druhu na světě – na okraji Stockholmu plánuje vybudovat celou městskou čtvrť kompletně ze dřeva. Pro tuto severskou zemi je to tak další z velkých kroků v ambiciózním prosazování velkých dřevostaveb.
Pětiminutové město
Celkem 250 000 metrů čtverečních, tedy zhruba 35 fotbalových hřišť, takovou plochu má mít nedávno představený projekt Stockholm Wood City, za kterým stojí švédská developerská společnost Atrium Ljungberg. Jak název napovídá, celá nová čtvrť švédské metropole má být postavena ze dřeva.
Čtvrť vyroste v oblasti Sickla na jihu Stockholmu, a kromě bydlení a kanceláří má zahrnovat kompletní občanskou vybavenost, tak aby mohla vzniknout dynamická a udržitelná část města, kde mají být veškeré služby v docházkové vzdálenosti pouhých 5 minut. Stockholm Wood City nabídne celkem 2000 nových bytů a až 7000 kancelářských míst.
Nejenže se tak udržitelnost stává ústředním tématem celého projektu, ale záměr jako takový nastavuje novou laťku obecně pro trh s nemovitostmi. S realizací čtvrti se má začít přespříští rok, přičemž první domy podle návrhu severských studií White Arkitekter a Hennig Larsen by mohly být hotové již roku 2027.
Kořeny dřevěného boomu
Pokud jde o otázku vícepodlažních dřevostaveb, má Švédsko dlouhodobě obecně velmi silnou pozici – nejen na evropské úrovni, ale i ve světě. Země se může pochlubit hned několika vícepodlažními dřevostavbami, tou nejznámější realizací je pak Sara Kulturhus od studia White Arkitekter na severu Švédska dosahující výšky 73 metrů (v Česku mohou být dřevostavby vysoké maximálně 12 metrů), kde je ze dřeva zhotoveno prakticky vše včetně výtahových šachet.
Tato skandinávská země má ostatně dlouhou tradici stavění ze dřeva, stejně jako v jiných státech zde přitom ještě nedávno platily přísné regulace týkající se výšky – až do roku 1994 bylo možné ve Švédsku postavit maximálně dvoupodlažní dřevostavbu. Jak šly ale stavební technologie kupředu, došlo ke změně legislativy, takže nyní ve Švédsku neplatí žádné omezení týkající maximální výšky dřevostaveb – u každého takového projektu je však nutné prokázat, že splňuje všechny požární předpisy i další regulativy. Namísto plošného zákazu tak uplatňují individuální posuzování.
V tomto ohledu je zajímavé také srovnání bytové výstavby na švédském trhu – jak ukazuje studie Larse Stehna z Technické univerzity v Luleå, od 80. let mu dominovaly malé rodinné domy ze dřeva (cca 90 %), po zmiňované změně legislativy však došlo k podstatnému nárůstu výstavby bytových domů ze dřeva, které nabízejí mnohem dostupnější alternativu bydlení. Důvodem je přitom to, že stavební průmysl tehdy hledal nové a efektivnější stavební metody, pomocí kterých je možné realizovat dostupné bydlení, jelikož tou dobou docházelo ke snižování státní podpory bydlení. Tím došlo k velkému boomu dřevostaveb ve Švédsku.
Představený projekt Stockholm Wood City tak není jen nějakým výstřelkem, ale dalším z kroků v odvážné švédské cestě za stavěním z obnovitelných materiálů.
