Co brzdí větší prosazování dřevostaveb v Česku?
Drtivá většina českých stavebních firem považuje stavby ze dřeva ze ekologicky šetrnější, alespoň částečně se jim věnuje však pouze 12 procent z nich. Jak ukazuje analýza českého stavebnictví CEEC Research, důležitým aspektem stále malého zastoupení dřevostaveb na českém trhu je neznalost jejich výhod a kvalit. Co brzdí větší prosazování dřevostaveb v Česku? Analýza uvádí řadu dalších dat a grafů týkajících se tématu dřevostaveb.
Náklady a přednosti
Analytická a výzkumná společnost CEEC Research přináší pravidelné analýzy stavu a vývoje vybraných sektorů ekonomiky evropských zemí. Ve své Kvartální analýze českého stavebnictví Q1/2023 se zaměřila také na to, jak si tuzemská scéna stojí v otázce dřevostaveb, na které se začíná soustředit stavební průmysl stále více zemí.
Jak vyplývá ze šetření CEEC Research, poptávku po stavbách ze dřeva značně brzdí podle firem věnujících se dřevostavbám zejména nízké veřejné povědomí o jejich kvalitě. Dalšími důvody jsou podle nich cena a momentální nedostatek materiálu – to je způsobeno mimořádnou situací v roce 2021, kdy došlo ke skokovému zdražení řeziva až o 50 procent, přičemž v současnosti se cena již stabilizuje.
Pokud jde o cenu, pořizovací náklady dřevostaveb jsou zhruba stejné jako u těch zděných. Je to dáno zejména možnostmi prefabrikace konstrukce a následnou rychlostí výstavby. Stejně je tomu podle většiny dotázaných firem v případě nákladů na údržbu dřevostaveb: 56 procent respondentů tvrdí, že jsou shodné jako u zděných domů, 33 procent ředitelů a ředitelek stavebních firem tvrdí, že jsou náklady na jejich údržbu vyšší.
Dřevostavby a veřejný sektor
Analýza se dále zaměřila na dřevostavby ve veřejném sektoru, kde se rovněž pomalu začínají prosazovat, zejména v případě předškolních a školních zařízení, kde je rozhodujícím kritériem rychlost výstavby. (Mnohé veřejné stavby ze dřeva najdete také v naší mapě dřevostaveb.)
„Při správném návrhu má dřevostavba pro investora i budoucího provozovatele nesporné výhody, kterými jsou například rychlost výstavby a její nižší energetická náročnost, pozitivnější vnitřní klima působící na zaměstnance a lepší dispoziční možnosti. Zároveň není třeba se obávat životnosti konstrukcí. Z hlediska ekologie jsou dřevostavby velmi atraktivní, a to především pro investory sledující myšlenku například uhlíkové neutrality,“ říká Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje.
Někteří veřejní zadavatelé navíc upozorňují, že do tendru na veřejné zakázky na výstavbu dřevostaveb se hlásí menší okruh dodavatelů těchto staveb, proces výběru zhotovitele se tak prodlužuje nebo opakuje. Na další obtíže upozorňuje Věra Palkovská, primátorka města Třinec, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek je třeba u dřevostaveb nesoutěžit pouze podle ceny: „Pokud nebude legislativně možné si bez problémů vybrat odpovídající projektovou kancelář se zkušenostmi s těmito stavbami, kvalitního dodavatele, který použije kvalitní materiál, a kvalitní dozor se zkušenostmi, nemáme odvahu se do tohoto typu výstaveb příliš pouštět.“
Masivnímu rozšíření dřevostaveb v ČR také brání, že na ně nejsou připraveny stavební předpisy a protipožární normy. Velká část staveb sloužících pro veřejnost se například setkává s legislativním požadavkem na nespalné stropy. „Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje práci v oblasti aktualizace norem vztahujících se na dřevostavby tak, aby byly odstraněny případné překážky pro vyšší využití materiálů na bázi dřeva. V této souvislosti spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT a v oblasti tvorby norem s Českou agenturou pro standardizaci,“ říká Eduard Muřický, zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Ministerstva průmyslu a obchodu.
