5 nejčastějších mýtů kolem dřevostaveb

  • 12.12.2023
  • Matěj Beránek

Navzdory obrovskému rozvoji dřevostaveb v posledních letech stále panuje řada mýtů spojených s vlastnostmi dřevěných konstrukcí. Rozhodli jsme se pět nejčastějších mýtů kolem dřevostaveb uvést na pravou míru.

Krátká životnost

Odborné zdroje se shodují v tom, že dřevostavby mají stejnou životnost jako stavby s konstrukčním řešením z jiných materiálů (cihla, beton, kámen). Vždy totiž závisí pouze na tom, jak kvalitně byla daná stavba postavena a jak se o ni pečuje po technické stránce (vlhkost, teplota). Při správném zacházení tak nehrozí houby, ani hmyz napadající dřevo. Důkazem dlouhé trvanlivosti jsou historické dřevostavby, například japonský chrám Horyu-ji pochází již z počátku 7. století. Jednou z nejstarších dřevostaveb nejen u nás, ale i v celém středoevropském regionu je pak kostel Panny Marie v Broumově z druhé poloviny 15. století.  

Hořlavost

Dřevostavby musí splňovat přísné požární normy stejně jako všechny ostatní stavby, proto u nich nehrozí vyšší míra rizika, pokud jde o požární odolnost. Jednou z charakteristik dřevěných konstrukcí je navíc to, že při požáru nezačne hořet celá, ale dochází pouze k odhořívání jejích povrchů rychlostí cca 7 mm/min. Následně se na povrchu vytvoří zuhelnatělá vrstva, která zabraňuje dalšímu prohořívání, respektive jej zásadně zpomaluje – pod touto zuhelnatělou vrstvou o tloušťce 25-30 mm se drží teplota dřeva okolo 25°C, což zajišťuje mnohem větší stálost konstrukce oproti například oceli. Velkou výhodou dřevostaveb je pak také možnost poměrně přesné predikce, jak se bude konstrukce během požáru v čase chovat.

Cena

V případně rodinných domů ze dřeva, kterých se u nás ročně postaví zhruba 17 %, je finanční úspora poměrně snadno vyčíslitelná (jak dokazuje například podrobné srovnání typových domů ze dřeva a z cihel). Úspor se dosahuje především díky prefabrikaci dřevostavby. Realizace hrubé stavby na pozemku totiž následně zabere jediný den. Pokud jde o vícepodlažní dřevostavby, je srovnání obtížné, jelikož vždy záleží na konkrétním stavebním systému a řadě dalších proměnných. Ve Švýcarsku nedávno proběhl výzkum pod vedením Thomase Rohnera, který ukázal, že u velkých zakázek nad 10 milionů eur jsou náklady obdobné v případě dřevostaveb a konvenčních konstrukcí.

Komfort

Jak upozornil v našem rozhovoru Tomáš Nemrava, dalším mýtem, který souvisí s dřevostavbami se týká horšího pobytového komfortu v interiéru. Ve starých domech ze dřeva (např. roubenky) často dochází k praskání a dalším zvukům. Moderní a kvalitně zpracované dřevostavby však tyto problémy nemají. Rovněž nemusí docházet k horší akustické pohodě. Podle Nemravy lze naopak docílit útlumu až o 15 decibelů oproti akustickým cihlám (při stejné tloušťce stěny).

Kácení lesů

5 nejčastějších mýtů kolem dřevostaveb uzavíráme dotazem na kácení lesů. V této otázce závisí na odpovědnosti lesního hospodářství konkrétní země. Evropa vykazuje stabilní obnovu lesů – pouze 62 % ročního přírůstku dřevní hmoty je v Evropě vykáceno. I v případě, že by se rapidně zvýšila produkce dřevostaveb, k vykácení lesů nedojde. Pokud jde o Českou republiku, podle Ministerstva zemědělství máme dostatek dřeva pro veškerý dřevozpracovatelský průmysl minimálně na dalších 30 let, v ročním přírůstu dřeva na hektar jsme šestí v rámci Evropy.

    Kontakt

    Svěřte nám váš projekt