Dřevostavby v kontextu ESG: Budoucnost pro developery?

ESG je zkratka, která zahrnuje tři hlavní kategorie:

• Environment (Životní prostředí): Zabývá se vlivem podnikání na životní prostředí. V kontextu budov zahrnuje snahy o snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické efektivity budov, šetrné nakládání s přírodními zdroji, minimalizaci odpadů a ochranu biodiverzity.
• Social (Sociální): Týká se vztahů se zaměstnanci, zákazníky, uživateli budov, okolními komunitami a dalšími zúčastněnými stranami, tzv. stakeholders. Zahrnuje například zabezpečení dobrých pracovních podmínek pro zaměstnance, kvalitní prostředí uvnitř i vně budov, dodržování lidských práv a podporu místních komunit.
• Governance (Řízení a management): Soustředí se na způsoby, jakými je společnost a její projekty řízeny, jaký má společnost systém kontrol a jak komunikuje se svými dodavateli. Zahrnuje transparentnost, etické chování a kvalitní management.

Prvním krokem při nastavování ESG ve firmě je příprava ESG strategie. V současnosti si každá firma zatím stanovuje svou vlastní ESG strategii a volí si cíle a kritéria, která jsou pro ni relevantní. Nicméně, i v rámci Evropské unie existují snahy o sjednocení a zavedení standardizovaných požadavků na ESG reporting. K tomu slouží mj. směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a další, podle nichž budou muset podniky postupně podle své velikosti reportovat svůj environmentální a sociální dopad a způsoby řízení. Pro developery, architekty, projektanty a stavební firmy je klíčové se zaměřit na strategie, které umožní dosáhnout ESG cílů v rámci jejich projektů a staveb. Jedním z hlavních aspektů je volba stavebních materiálů, z nichž jsou budovy stavěny a jejich dopad na všechny 3 kategorie ESG.

Dřevostavby nabízejí několik výhod z hlediska svého dopadu na životní prostředí. Dřevo je přírodní a obnovitelný materiál, který během svého růstu absorbuje oxid uhličitý (zdroj). Použitím dřeva jako hlavního stavebního materiálu můžeme tak v porovnání s výstavbou z betonu, oceli nebo cihel významně snížit tzv. zabudované emise CO₂ spojené s výstavbou. Vzhledem k tomu, že právě uhlíková stopa výstavby je jedním z klíčových faktorů v rámci developmentu dle standardů ESG, je tento benefit dřeva oproti jiným běžným stavebním materiálům významný. Vedle toho jsou dřevostavby lehčí a tedy méně staticky náročné na potřebné základové konstrukce, což šetří množství použitých materiálů. V neposlední řadě je u dřevostaveb oproti stavbám z betonu či cihel i vyšší rychlost výstavby díky (částečné) prefabrikaci.

U staveb, jejichž nosná konstrukce je ze dřeva, se dřevo propisuje často i do interiéru, což má pozitivní dopad na zdraví a wellbeing osob, které se v dané budově pohybují. Studie ukazují, že přírodní materiály mají pozitivní dopad na efektivitu práce, kreativitu, koncentraci a také snížení srdečního tepu, pocitu stresu a deprese. V rámci zdravého vnitřního prostředí je však u dřevostaveb potřeba hlídat množství organických těkavých látek (tzv. VOC – volatile organic compounds), které se nachází v lacích a lepidlech.

Kvalitní řízení a transparentnost jsou klíčovými aspekty Governance v rámci ESG. Developeři mohou získat důvěru svých investorů a zákazníků tím, že při výstavbě budou využívat dřevo s certifikáty FSC, PEFC a další, jejichž cílem je chránit lesy a minimalizovat nelegální těžbu dřeva a které tak garantují ekologicky odpovědný původ a nakládání se dřevem.

Kritéria ESG se stávají stále důležitějším tématem pro developery a to díky tlaku ze strany legislativy, investorů i zákazníků. Dřevostavby nabízejí způsob, jakým lze k těmto cílům přispět. Snižování zabudované uhlíkové stopy, kvalitní vnitřní prostředí a zajištění transparentního původu jsou jen některé z výhod, které dřevostavby přinášejí. Především v případě novostaveb, jsou tak dřevostavby zajímavou alternativou k dnes běžně využívaným stavebním materiálům jako beton nebo keramické tvárnice.

Bariérou však zůstává stávající česká legislativa, která omezuje výšku dřevostaveb maximálně na 12 metrů. A to i přesto, že v jiných částech Evropy, jako je Skandinávie, Německo nebo Rakousko již běžně ze dřeva vznikají budovy o 8-12 podlažích, tak i celé nové městské čtvrti. S naléhavostí dekarbonizace stavebnictví a vzrůstajícímu tlaku na ESG faktory je však možné v budoucnu očekávat vzrůstající tlak na změnu této legislativy, abychom se i v Česku začali ve výstavbě ze dřeva těmto zemím postupně přibližovat. I tak je již nyní možné stavět čtyřpodlažní dřevostavby jako jsou bytové domy či administrativní budovy, kterých aktuálně v ČR několik vzniká. Tyto nižší budovy mohou sloužit v rámci portfolia firmy jako pilotní projekty, aby se změnou legislativy mohla přijít transformace i větší části portfolia na udržitelnější.

Zdroje:

Corporate Sustainability Reporting Directive (nedatováno). Dostupné z WWW: <https://csrd.cz/co-je-esg/>.

TROSS, Kassey (2022). ESG in Commercial Real Estate: What You Need to Know VTS.com [online] 19. 12. 2022 Dostupné z WWW: < https://www.vts.com/blog/esg-in-commercial-real-estate-what-you-need-to-know>.

Idaho Forest Products Commission (nedatováno). Dostupné z WWW: <https://www.idahoforests.org/content-item/what-makes-wood-products-so-green/>.