Mlžící kruh na náměstí

Náměstí Svatopluka Čecha

pinit fg en rect red 28

Městská část Praha 10

Náměstí Svatopluka Čecha, Praha 10 – Vršovice

O projektu

Soutěžní návrh obnovy náměstí Svatopluka Čecha usiluje o navrácení jasné identity, prostorové čitelnosti a společenského významu jednomu z důležitých veřejných prostranství Prahy 10. Vychází z původních principů Gočárovy kompozice, které interpretuje současným způsobem a přizpůsobuje dnešním nárokům na veřejný prostor. Ústředním bodem se znovu stává kostel sv. Václava, jehož působení podporují nové průhledy, pěší osy, modelace terénu i vegetace.

Náměstí je koncipováno jako vrstevnatý městský prostor, v němž se reprezentativní charakter přirozeně propojuje s parkem, každodenním pobytem a sousedským životem. Terasy, louky, stinné plochy pod korunami stromů i otevřené zpevněné plochy umožňují střídání klidových, komunitních i kulturně-společenských aktivit. Historie místa přitom není prezentována jako muzeální vrstva, ale stává se přirozenou součástí jeho současného výrazu.

  • Klient

    Městská část Praha 10

  • Rok

    2026

  • Lokalita

    Náměstí Svatopluka Čecha, Praha 10 – Vršovice

  • Velikost

    27451 m2

  • Autoři

    Kristýna Stará
    Richard Labanc
    Branislav Kožej
    Adam Konc
    Dominika G. Tesárek
    Barbora Kuciaková
    Libuša Rybanská

  • Vizualizace

    Lukáš Blana

  • Dopravní řešení

    Projekce dopravní Filip

Zobrazit vše

Gočárův odkaz jako interpretační rámec

Návrh vychází z odkazu Josefa Gočára jako z interpretačního rámce, nikoli závazné předlohy. Jeho principy – osovost, hierarchie, obousměrnost a důraz na dominantu – rozvíjíme v současném kontextu s ohledem na nové nároky veřejného prostoru.

Ústředním motivem je trojrozměrné působení kostela sv. Václava jako prostorové dominanty. Kompozice tras, vegetace i terénu podporuje jeho čitelnost ze všech stran a posiluje jeho orientační i symbolickou roli. Osy v návaznosti na Moskevskou a Minskou ulici strukturují území a otevírají jej širším vazbám.

Klíčovým principem je napětí mezi náměstím a parkem: jižní část má reprezentativní charakter, severní je pobytově parková. Prostor se tak proměňuje podle času i využití. Morfologie terénu je přitom chápána jako identita místa – svah se stává aktivním prvkem, nikoli limitem – a modrozelená infrastruktura je integrována do kompozice jako její přirozená součást.

Sociální kvalitu zajišťuje přehlednost, přirozené trasy a aktivní parter. Multifunkční plochy slouží každodennímu provozu i akcím bez omezení a bariér. Paměť místa je přítomna v jemných stopách původního hřbitova i motivech Waldesových knoflíků, integrovaných do současného výrazu. Výsledkem je otevřený, čitelný a vrstvený prostor posilující identitu lokality v rámci Prahy 10 i místního sousedství.

Přidaná hodnota návrhu

Návrh přináší tři zásadní hodnoty: novou identitu, která propojuje dominantu s pamětí místa, jeden prostor pro každodennost, komunitu i velké události a krajinu, která plní aktivní funkci.

Nová identita: propojení dominanty a paměti místa

Návrh obnovuje čitelnost původní kompozice a znovu staví kostel sv. Václava do role skutečné prostorové dominanty náměstí. Historické vrstvy zároveň převádí do současného jazyka – prostřednictvím stop původního hřbitova, vegetačních motivů a detailů inspirovaných Jindřichem Waldesem a výrobky Koh-i-Noor.

Výsledkem je jedinečná identita pevně spojená s konkrétním místem, nikoli univerzální řešení zaměnitelné s jiným městským parkem.

Jeden prostor pro každodennost, komunitu i velké události

Přidanou hodnotou návrhu je schopnost spojit různé způsoby užívání bez jejich vzájemného konfliktu. Reprezentativní jižní část, pobytové parkové terasy a komornější severní komunitní prostor vytvářejí škálu prostředí pro různé uživatele, denní dobu i roční období.

Náměstí může současně fungovat jako místo každodenního odpočinku, dětské hry a sousedského setkávání i jako dějiště trhů, výstav, divadla, koncertů nebo letního kina. Pobytové schody, louky a multifunkční prvky přitom umožňují proměnu prostoru bez nutnosti trvalých zásahů.

Kde krajina plní aktivní funkci

Vegetace, terén a hospodaření s vodou nejsou doplňkem architektury, ale základní součástí návrhu. Zachování vysokého podílu rostlého terénu, propustné povrchy, vsakování dešťové vody do zeleně, stromové rýhy a možnost její akumulace vytvářejí funkční modrozelenou infrastrukturu zlepšující mikroklima a dlouhodobou odolnost náměstí.

Současně se samotný svažitý terén mění z omezení v kvalitu – prostřednictvím teras nabízí nové možnosti pobytu, výhledů a přirozeného členění prostoru.

Krajina, provoz a život náměstí

Náměstí dnes působí chaoticky – původní jednoduchost Gočárova konceptu se vytratila, zeleň je rozmístěna nahodile a dominantu kostela oslabují přerostlé keře i vánoční strom. Návrh obnovuje čitelnou kompozici, ve které krajina, voda, pohyb i program náměstí vycházejí ze srdce kostela.

Neperspektivní dřeviny na základě dendrologického průzkumu kácíme, obnovujeme obvodový lem a otevíráme průhledy na kostel ze všech stran. Dešťová voda zůstává na místě – zpevněné plochy spádujeme do zeleně, stromových rýh a vsakovacích dlažeb.

Pěší trasy navazují na okolní ulice i hlavní kompoziční osy, doprava v klidu je racionalizována na 178 stání. Centrální prostor se člení na tři zóny: otevřenou reprezentativní jižní část pro trhy a kulturní akce, klidnější terasovitou parkovou část a severní část pro sousedské akce a hru.

Dominanta, terén a paměť místa

Srdce náměstí tvoří kostel sv. Václava. Plochu kolem něj uvolňujeme, aby dominanta znovu působila ve všech směrech – podpořena dostřednou výsadbou, trasováním cest a otevřeným nástupem z jihu po pobytovém schodišti.

Svah se stává aktivním prvkem návrhu: morfologie terénu je ve střední a severní části využita k pobytovým terasám, které navazují na terasovité uspořádání kostela. Náměstí rámuje obnovený obvodový lem, z něhož vystupují zapojené skupiny stromů.

Historie místa není prezentována jako muzeální vrstva. Jemné bordury jarních a podzimních cibulovin podél hlavních os vyjeví pozornému návštěvníkovi stopu původního hřbitova a připomenou stříhané plůtky původního návrhu.

Den na náměstí

Náměstí Svatopluka Čecha je místem, kde se mísí všední den se slavností. Tři drobné příběhy ukazují, jak může vypadat jeho běžný provoz.

Den na hřišti

Waldesovy knoflíky propůjčily výraz herním prvkům a detailům nejen v horní části náměstí, kde se pojí s komunitním prostorem kostela i severním nástupním schodištěm. V létě se děti chladí pod kruhem, který mlží, ale lze na něj napojit i večerní scénické osvětlení či hudební aparaturu a uspořádat taneční večer pod širým nebem.

Snídaně v trávě

Farnost kostela často pořádá různé akce. A možná právě proto, že ve společenském sále přístupném ze severní strany kostela není v provozu farní bistro pravidelně, celé sousedství se těší na snídani v trávě s vyhlídkou na dolní náměstí. Dospělí nacvičují kroky na taneční večer pod korunami stromů a děti pobíhají a hledají stopy původního hřbitova i roztroušené Waldesovy knoflíky, které vdechly místu nový rozměr.

Společenské události na náměstí

Proslulá divadelní a hudební představení, ale i vánoční trhy a jiné oslavy se nadále konají na otevřeném prostoru náměstí. Pobytové schody podtrhující hlavní terasu kostela slouží i jako kapacitní hlediště při masopustním reji či letním kině. Vánoční strom nebo májka se pouze dočasně ocitají na hlavní ose kostela, v připraveném základu skrytém pod poklopem, avšak situovaném na spodní terase u středové louky – o úroveň tak dovolí stále vyniknout kostelní věži.

Inspirace Waldes a Koh-i-Noor

Inspirace výrobky společnosti Waldes připomíná světský motiv místní historie. Cvočky, patentky a knoflíky jsou vepsané nejen do herních prvků, ale i běžných věcí – mobilních stolků a židlí, poklopů na zakrytí kotvení vánočního stromu nebo instalace výstavních panelů.

Motiv kruhu se objevuje také v zajištění mlžení, upevnění světel a hudební aparatury či v informacích vepsaných do kružnic dlažby v maltových plochách, které připomínají historii: místní hřbitov, Koh-i-Noor, Jindřicha Waldese či počin Josefa Gočára.